img

Yosemity

Half Dome, Higher Cathedral Spire, Middle Cathedral


Termín:
15.08. - 23.08. 2015

Itinerář:

Den 1:Přílet do San Francisca
Den 2: Příjezd do Yosemitu, lezení na Church Bowl
Den 3: Middle Cathedral Rock
Den 4: Generator Crack
Den 5: Half Dome
Den 6: Rest Day
Den 7: Higher Cathedral Spire
Den 8: Freeblast, první délka
Den 9: Odlet

Seznam vylezených cest:

Church Bowl:
Church Bowl Chimney 5.6
Flared chimney 5.8 (TR)

Middle Cathedral:
Central Pillar of Frenzy 5.9, 5 délek

Half Dome:
Snake Dike, 5.7R, 8 délek

Higher Cathedral Spire
Regular Route, 5.9, 5 délek

El Capitan base:
Freeblast 5.10c, trénink technického lezení, první délka

Už popáté v údolí snů, ve kterém je mix zklamání, pocitů vítězství a nakopaného zadku na denním pořádku. Tentokrát bylo v plánu konečně vylézt Severozápadní stěnu Hlaf Dome, bohužel tam ale měsíc před naším odjezdem spadly tři délky komínů a cesta se nedá lézt. Hory jsou hory, jedeme stejně a volíme alternativní plán.

img     img  
     
           
Middle Cathedral, Central Pillar of Frenzy - 1. délka 5.9 Middle Cathedral, Central Pillar of Frenzy - 3. délka 5.9
foto by © Tonathiu Rosales foto by © Tonathiu Rosales

Rutinu už máme zváldnutou. Kolem poledne přílet do San Francisca, půjčení auta a nákup jídla v Targetu na půli cesty do parku. Konečně jsme taky vychytali, jak se trochu vyspat a být zároveň v pět ráno mezi prvními v Kempu 4. Přespáváme v kempu dvacet minut od yosíku. Je srpen, teplá noc a vstávání ve čtyři ráno nám nedělá problémy. Tešíme se. Tentokrát jsme vzali na výlet i Randyho. I když leze jen občas a tradičně už vůbec, i tak si to užil výstupem na Half Dome, ale to už trochu předbíhám.

img  
 
     
Middle Cathedral, Central Pillar of Frenzy - 2. délka 5.9
foto by © Jan Virt

Následující den jsme opravdu před pátou ráno v Kempu 4. Před okénkem přešlapuje jen jedna osoba, nějaká paní asijského původu. Zkouším hned po ránu hodit vtípek, že jsme tu přeci jen první ve frontě, ale ona že kdepak, jen prý drží místo ostatním. Za pár minut skupinka doráží, tři hoši kolem čtyřicítky, jeden tak lehce přes šedesát. Vítáme se, oni masňácky rozkládají base kemp s karimatkama a spacáky mezi klády do fronty. Chvilku klábosíme, je tak kolem půl šesté ráno, mají super buráky, které veselé sdílí mezi ostatní. Mezitím otvírají jakousi petku s čirou tekutinou, nalévají ji do plastového kelímku a nechávají kolovat...a jeje. Kelímek je u mě, nechci urazit, tak se napiju a hele, ona to vodečka. Celkem jemná, ale dobrá, prý korejská. No proč ne, alespoň zahřeje. V podobném duchu se odehrává celé ráno až do příchodu rangerky v půl deváté. Ještě že jim ta vodka došla tak rychle...

img     img  
     
           
Half Dome jižní stěna. Přístup pod Half Dome.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Po řádném rozdání čísel se zapisujeme a rozbalujeme stany kolem jedenácté dopoledne. Začíná být vedro, tak 28 ve stínu. Zkouším trochu dospat deficit ve stanu, ale je tam jak v sauně, tak se nic nekoná. Tona už venku přešlapuje, teší se jak malej kluk, že si zase zaleze na Church Bowl. Tam se zahříváme v komíně Church Bowl a samozřejmě hazíme top rope do vedlejšího libózního komínu za 5.8. Daří se mi ho vylézt (na top rope) bez velkých obtíží, mám z toho dobrý pocit. Ve zbytku dne se nám už nic nechce. Do Bishop Terrace svítí slunce a skálá je slušně rozpálená, nedá se po tom lézt.

img  
 
     
foto by © Tonathiu Rosales

Jdeme zpátky do kempu, druhý den se jdeme podívat na Pillar of Frenzy, pro Tona premiéra. Vyrážíme brzy ráno, stěna je dopoledne ve stínu a očekáváme davy. Daří se nám tam přijít první. Tona začíná první délku a tak se střídáme. Super lezení, jedna z nejhezčích pěti-délek v údolí. Randy se válí dole pod stěnou a užívá si impozantních výhledů na Capitana.

img     img  
     
           
Snake Dike 1. délka. Snake Dike 1. délka.
foto by © Tonathiu Rosales foto by © Jan Virt

Na třetí den zkoušíme něco pikantnějšího a zároveň ve stínu. Jedeme na Generator Crack. Hustá širočina nám dává zabrat i na druhym. Hekáme, posouváme se jak housenky, ale nejdál to dáváme zrhuba do půlky spáry. Je to mazec, ale dobrá zkušenost.

img     img  
     
           
Snake Dike 3. délka. Snake Dike 4. délka.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Zbytek dne plánujeme co dál. V Údolí je hodně teplo, snažíme se najít něco ve stínu. Volba padá na Snake Dike. Nakonec bereme i Randyho, aby si taky užil.

img  
 
     
Snake Dike 5. délka
foto by © Jan Virt

Vstáváme hodně brzy a auto parkujeme za Curry Village podél cesty. Chceme se vyhnout odpolednímu horku. Autobus ještě nejezdí, jdeme poctivě pěšky. Všude tma, miliony hvězd nad námi, ticho. Cesta jde pomalu do kopečka, zanedlouho ale už funíme do slušného krpálu. Občas několik schodů, v dálce je slyšet vodopád, Vernall Fall, ještě že je všude tma, alespoň není vidět, jaké převýšení nás čeká. Vodopád si prohlédneme na cestě dolů. Šlapeme až do rozednění. Fouká vánek, obcházíme druhý vodopád Nevada Fall a po třech hodinách jsme "nahoře". Jdeme dál po rovné pěšině a odbočujeme vlevo na malou pěšinku vedoucí pod jižní stěnu Half Dome. Zanedlouho jsme pod stěnou, teď nás čeká lezení lehčím, trochu exponovaným terénem pod nástup do cesty.

img     img  
     
           
Snake Dike 5. délka. Snake Dike 7. délka.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Začínám první délku. Traverz doleva za 5.7 mě dostává do reality, o čem asi ten Snake Dike bude, plotnové lezení na tření bez jištění. Naštěstí to drží, dobírám kluky a Tona jde do druhé. Tou se dostáváme konečně na proslulého Hada. Neskutečně bizarní křemičitou formaci uprostřed hladkých ploten. Lezení po Hadovi je jako lézt po hřebeni hor. Lezu do třetí délky. Mám lézt chvíli po pravém Hadovi a pak doleva přes plotnu k dalšímu, kde má být jeden nýt. Ten ale nemůžu najít, slunce svítí přímo proti nám a nechce se mi tam. Další Had je tak sedm metrů vlevo a ještě jsem od štandu nic necvaknul.

img     img  
     
           
Snake Dike na konci poslední, 8. délky. Mount Watkins.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Nechávám se zlákat a lezu dál po Hadovi vpravo, kde vidím další nýt. Cvakaám ho a hle, další nýt je tři metry vlevo. Nesedí mi to na topo, ale jištění tam je, tak pokračuju. Trochu přituhuje, cvakám nýt vlevo a snažím se dostat dál doleva na našeho Hada a v tu chvíli si všímám, že je zhruba čtyři metry dole vlevo nýt. Ten NÝT, který jsem měl cvaknout a přelézt doleva.

img  
 
     
Plotny vedoucí k vrcholu se zdají nekonečné.
foto by © Jan Virt

Musím vycvaknout jištění a tu plnotnu slézt. Trocu nervíčky, ale nakonec cvakám ten správný nýt a lezu dál vlevo na toho správného Hada. Tím pokračuju dál, samozřejmě s deseti mtrovým odlezem k dalšímu štandu. Střídám se s Tonou. Po této formaci lezeme další čtyři délky. Na Hada i odlezy si jednak zvykáme a potom čím jsme výš, tím je Had lehčí. Dolézáme k poslednímu štandu, odtud to má být už lehkým, trojkovým ternénem několik set metrů na vrchol. Plotny se zdají nekonečné, ale po chvíli už vidíme turisty na vrcholu. Užíváme si to, dáváme pár fotek, a fotíme se na exponovaném Prow.

img  
 
     
Nejůžasnější lavička na světě..
foto by © Tonathiu Rosales

Chvilku tam sedím, pod nohama mám kilometr Severozápadní stěny Half Domu a myslím na Deana, který si 16.5.2105 naposledy skočil z Taft Point. Vidím ten jeho milý, ale až nepřítomný pohled, když jsem ho potkal v Praze na jeho tour v Lokal Bloku a potom když mi podepisoval knihu v Hudy na Perštýně. Kus vedle se prochází vrána. Je jich tu na vrcholu Half Domu několik. Deanovo sen o létání, vrána jako symbol ochrany, všechno se mi tu spojuje.

img     img  
     
           
Na sestupu z Half Dome, vodopád Nevada. Na sestupu z Half Dome, vodopád Vernal
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Kluci dávají selfíčka kde se dá, honím je abysme už mazali dolů, čeká nás husto sestup a vody máme pomálu, protože Tonovi upadla litrová flaška do údolí v prní délce. Po několika hodinách utrpení a bolavých kolenách jsme kolem sedmé večer dole u auta. Jde se hned do baru v Curry Village na jedno studený a pizzu. Jakej to byl super den!

img     img  
     
           
Higher Cathedral Spire, varianta 2. délky, 5.10b Higher Cathedral Spire, 3. délka, 5.9
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Další den se válíme v kempu a vychutnáváme si rest day. Potkávám naše známé Korejce. Dávájí mi syrový žebírka v nějaké marinádě, prý si je máme udělat na ohni a potom se večer stavět na pivko. Trochu nevěřícně je přebírám, nechci urazit. Přeci jen je venku kolem třicet ve stínu a v kempu žádná lednička. Rozděláváme oheň a nesměle se zakusuju do prvního kousku. No takovou dobrotu jsem ještě neměl. Naprostej luxus, házíme to do sebe jak hladoví psi. Večer u pivka si beru recept a od té doby jsem je dělal už třikrát. Po pár pivkách nám lámanou angličtinou vypráví o svých lezeckých akcích. Koukám na korejského staříka. Má na sobě obráceně north face vestičku, nalejvá si do půlky kelímku tequilu a zbytek kelímku dolejvá pivkem. Vycení na mě zuby a prohodí "Cheers". Prý to je první Korejec co vylezl Salathe na Capitana, dal jižní stěnu Nuptse a Nos si vyběhl třikrát. Respekt, pane horolozec.

img  
 
     
Tona v poslední délce na Higher Cathedral Spire.
foto by © Jan Virt
img  
 
     
Vrchol Higher Cathedral Spire.
foto by © Jan Virt

Nevíme co dál, sen o dosažení vrcholu Half Dome se nám s Tonem splnil, ale bohužel ne NWRR cestou. Uvidíme co přinese budoucnost. Cesta se změní, už nebude taková, jak ji lezl Royal Robbins. Listuju průvodcem a padá mi do oka Higher Cathedral Spire. 5.9 vícedélka a ve stínu. Opět valíme brzy ráno, nakonec jsme ve stěně jediní. Nástup pod cestu je mix lezení po šutrech s džunglí křovin. Zase doufám, že uvidím medvěda, ale nic, jen srnka. Lezu první lehkou délku. Dobírám Tona a chci ještě do druhé, doufám že si trochu zalezu. Nechtěně se dostávám do varianty originální cesty. Prsty ve spáře, marně hledám, kde je těch pár skob co tu má dle průvodce být. Dostávám se do převislého koutu, sucho v puse, hekám, sunu se nahoru, další převis a volné šutry. Nechce se mi odsenout a marně hledám odpověd na otázku, co je tohle za obížnost. Až doma zjišťuju že by to mohla být varianta za 5.10c. Tona vede další délku, pěkné, poctivé lezení za 5.9. Pořád si nemůžu na ty yosemitské 5.9 zvyknout...

img  
 
     
El Capitan z vrcholu Higher Cathedral Spire.
foto by © Jan Virt

Další 5.9 lezu přes převis napřímo, pár hupnutí a jsem u dalšího štandu. Tona si dává poslední, krásnou délku spárkou vpravo na vrchol. Výhledy jsou famózní. Half Dome, El Cap, Sentinel, užíváme si to.

img     img  
     
           
Stěna Higher Cathedral Rock, Northeast Buttress. Rostrum.
foto by © Jan Virt foto by © Jan Virt

Čeká nás poslední den. Stále nás ubíjí letní vedro. Tona si chce vyzkoušet technické lezení na skále, beru ho tedy na první délku do Freeblastu.

Další fajnovej výlet do yosíku je za námi.

img  
 
     
Korejští přátelé.
foto by © Randy