Klasifikační tabulky:

Na stránkách se můžete setkat s označením obtížnosti výstupu, ať už ve formě číslic, což je lezecká stupnice (UIAA, Francouzská) nebo v podobě písmen, tzv. stupnice alpská, se kterou jsem se setkal hlavně na horách ve Švýcarsku, Itálii a Francii. Naopak v Německu nebo Rakousku jsou výstupy značené dle UIAA.

pozn: UIAA = Union Internationale des Associations D'Alpinisme

Francouzská alpská stupnice

Vyjadřuje celkovou obtížnost výstupu, která může být doplněná o UIAA skalní stupnici k popisu jakýchkoliv skalních pasáží. Bere v úvahu následující faktory:

přístupová cesta, její délka a komplexnost
sestupová trasa, metoda, délka a komplexnost
kvalita a dostupnost štandů
kvalita skalního materiálu, sněhu a ledu
úroveň objektivních nebezpečí
sklon výstupu
vliv počasí

Následující tabulka shrnuje všechny alpské stupně:

Stupeň	Popis
F Facile (jednoduché)	Přímočará cesta, např. přístup po ledovci. Jakýkoliv sníh nebo led v mírném sklonu umožňující lehkou chůzi.
PD Peu difficile (trochu těžké)	O něco težší než cesty značené jako F s komplikovanějším ledovcovým terénem s objektivním nebezpečím. Cesty mohou být také delší a ve vyšší nadmořské výšce. Může obsahovat sněhové a ledové svahy do sklonu 35-45 stupňů. Např. Mont Blanc - travers (PD+), Mont Blanc - přes Gouter (PD-), Mnich - SV hřeben, Gran Paradiso - normálka (PD-)
AD Assez difficile (docela těžké)	Častý výskyt sněhových a ledových svahů do sklonu 40-55 stupňů. Na těchto cestách lze narazit i na lezecké úseky do stupně III UIAA, ale nejsou trvalé. Např. Matterhorn - hřeben Hornli (AD-), Mnich - Nollen, Eiger - jižní hřeben, Aiguille Verte - Whymperův kuloár (AD+)
D Difficile (těžké)	Seriózní podnik s lezením kolem stupně IV a V, se sněhovými a ledovými svahy do sklonu 50-70 stupňů. Např. Eiger - hřeben Mittellegi, Mont Blanc - hřeben Innominata (D/D+), Aiguille du Midi - Frendo Spur (D+)
TD Tres difficile (velmi těžké)	Výrazné a průběžné svahy sněhu a ledu do 65-80 stupňů. Těžké lezecké partie stupně V - VI. Vysoký stupeň objektivního nebezpečí. Např. Matterhorn - severní stěna, Mont Blanc du Tacul - Gervasuttiho pilíř, Les Drus - Bonattiho pilíř
ED Extremement difficile (extrémně těžké)	Extrémně těžké cesty s vertikálními ledy a lezením okolo stupně VI až VIII. Např. Eiger - severní stěna, cesta z roku 1938 (ED2), Mont Blanc - pilíř Freney (ED1), Grandes Jorasses - Walker Spur (ED1)

Stupnice skalního lezení

Obtížnost skalního lezení je pak ohodnocena následující tabulkou s konverzí mezi UIAA a Francouzskou stupnicí:

Francouzská	UIAA
3	III
4	IV
4+	V-
5-	V
5a	V+
5b	VI-
5c	VI
6a	VI+
6a+	VII-
6b	VII
6b+	VII+
6c	VII+
7a	VIII
7a+	VIII+
7b	VIII/IX-
7b+	IX-
7c	IX
...

S dalšími stupni se na mých stránkách asi nesetkáte (UIAA stupnice pokračuje až do čísla XII-)

Stupnice ledů (WI = Water Ice)

Stupeň	Popis
WI 1	Jednoduchý led s malým sklonem. Pro chůzi na něm jsou již zapotřebí mačky. Úhel sklonu ledu kolem 50 stupňů.
WI 2	Obtížnější, stále ale lehce nakloněný led s menším vyboulením. Dobrá místa pro jištění a štandy. Úhel sklonu ledu kolem 60 stupňů.
WI 3	Příkřejší led s delším vyklenutím. Časté používání předních hrotů maček, s občasnými místy na odpočinek. Dobrá místa na jištění, šrouby lze umístit z pohodlných stanovišť. Led je obvykle dobré kvality. Úhel sklonu ledu kolem 70 stupňů.
WI 4	Neustálé používání předních hrotů maček. Místy vertikální led, oddělený dobrými místy pro jištění. Lze narazit na menší technické obtíže, ale obecně je kvalita ledu dobrá a obsahuje dobrá místa pro štandy. Umístění šroubů je obvykle z vertikální pozice. Úhel sklonu ledu kolem 80 stupňů.
WI 5	Dlouhý, strmý, namáhavý, sloupovitý led. Neustálé zatížení s málo místy pro odpočinek. Znalost rozdílných ledových formací je potřeba (např. květáková struktura, lunule apod.). Umístění adekvátního jištění vyžaduje určité úsilí. Někdy je třeba lézt bez možnosti častějšího jištění. Úhel sklonu ledu kolem 90 stupňů.
WI 6	Seriózní lezení po náročném a/nebo tenkém ledu. Dlouhé vertikální a/nebo převislé úseky s neustálými obtížemi. Pokud nějaká jsou, málo míst na odpočinek. Led není obvykle dobré kvality, často tenký, strukturovitý a těžký na umístění jištění. Předpoklady jsou velmi dobrá technika a psychická odolnost. Závěsná stanoviště, občas pohybné kvality. Úhel sklonu ledu kolem 90+ stupňů.
WI 7	Velmi tenký, dlouhý, převislý nebo velmi technický led. Volně stojící rampouchy pochybného srůstu. Tato obtížnost vyžaduje kreativní lezecké techniky s málo místy pro jištění. Vysoká fyzická a psychická náročnost. Cest s takovouto obtížností je pomálu, stejně tak lezců, kteří je lezou. WI 7 je konečný stupeň ledového lezení. Úhel sklonu ledu kolem 90++ stupňů.

Stupnice mixů (M = Mixed)

Přibližně následuje stupnici WI se zřetelem na fyzické a psychické požadavky. Obvykle začíná na M4. Mezistupně "-" a "+" se občas používají, ačkoli rozdíly mezi nimi jsou velmi subjektivní.

Stupeň	Popis
M4 (WI4)	Položený až vertikální terén, vyžadující drytooling.
M5 (WI5)	Obsahuje sekce soustavného drytoolingu.
M6 (WI6)	Vertikální až převislé úseky s náročným drytoolingem.
M7 (WI7)	Převislý, silový a technický drytooling. Méně jak 10 m "těžkého" lezení.
M8	Delší, bouldrové úseky s horizontálními převisy.
M9	Bez maček a cepínů nelezitelné. Vyžaduje neustálé lezení v převisu.
M10	Minimálně 10 metrů horizontální skály nebo 30 metrů v převisu vyžadující silové kroky bez možnosti odpočinku.
M11	Zhruba padesát metrů v převisu nebo až 15 metrů stropu.
M12	M11 s bouldrovými, dynamickými kroky a těžkými chyty.

Použité zdroje:
http://www.alpineguides.info/grades.htm http://www.mountaindays.net/content/articles/gradesice.php http://www.summitpost.org/fact-sheet/173430/handy-alpine-grade-facts.html http://www.wikipedia.com